Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tak ta pravda zní

27. 3. 2014

Kdysi dávno daleké starověké řecko proslulo zlatým věkem mocných bohů a mimořádných hrdinů
Největším a nejsilnějším z těchto reků byl nepřemožitelný Hercules
Avšak co šlechtí pravého hrdinu? Ano o tom bude náš

No slyšíte ho vždyť nám to tady vypráví jako nějakou řeckou tragédii
Trocuh života do toho
Půjdeme na to jinak drahoušku

Tak jedem holky

My všechny jsme můzy bohyně umění a opěvovatelky hrdinů
Hrdinů jako Hercules
Drahá myslíš Korbules jůůů s ním bych zašla za chrámovou zeď
Náš příběh ovšem začíná daleko před Herculem před dávnými věky
Když mladý byl náš svět
Planeta zem se chvěla jak prut
Pod vládou obrů titánů těch šílenců a zrůd
Zem byla příšerná a binec byl tam člověk jen šláp
A chaos byl a svět se třás a z bouří málem zkál
Jo bejby
V tom Zeus náhle vstal
A spouštěl hrom a blesk šel sám do kobky ty lumpy plesk
A sám dokázal zrušit chaos zmatky smést
Tak boží pravda zní
A tak dal světu řád
Jde totiž dál až do dnešních dní
I když se vám to příliš nezdá tak ta pravda zní
Pak na olympu vládl klid chuť vín a cit a svit
I když se vám to příliš nezdá tak ta pravda zní